Metodika pro e-learningovou platformu
Úvod
S vysokou mírou pravděpodobnosti lze předpokládat, že v horizontu několika desítek let se informační technologie stanou nedílnou součástí soukromého i profesního života naprosté většiny lidí v našem civilizačním okruhu. Bez základních dovedností souvisejících s touto technologií nebude možné vykonávat většinu profesí a doplňovat stávající kvalifikaci a získávat novou. Získávání, shromažďování a využívání informací se stane součástí typických soukromých a profesních činností. Také v oblasti vzdělávání na všech úrovních, a zejména pod vlivem potřeby během pandemie COVID-19, se technologie rychle rozvíjejí a rozšiřují ve školách, na vysokých školách a v dalších vzdělávacích centrech.
Výhody e-learningu
Termín e-learning se v posledních letech stal populárním díky společnostem a univerzitám, které zavedly distanční vzdělávání pomocí internetu nebo intranetu. E-learning označuje poskytování vzdělávání prostřednictvím počítače nebo telefonu.
Výhody této formy vzdělávání jsou rozmanité, a proto je stále oblíbenější. Mezi typické součásti e-learningu patří:
- Obsah
základním prvkem e-learningu je výukový materiál, který je příjemci doručen prostřednictvím médií, jako je CD, místní síť a internet;
- Komunikace
E-learning nabízí možnost komunikace učitele se studenty a studentů mezi sebou navzájem; ta tradičně probíhá prostřednictvím videokonference, e-mailu nebo chatu, ale tato forma výuky nevylučuje ani osobní kontakt;
- Virtuální realita
na obrazovce počítače mohou žáci nejen jednoduše prohlížet obsah, ale mohou také experimentovat, pozorovat simulované události a zařízení, virtuální realita jim umožňuje vidět funkční průřezy strojů, interaktivní mapy, vnitřek organismů, nepřístupná místa atd;
- Spolupráce
e-learning umožňuje realizovat skupinovou práci, kolaborativní učení a společné řešení problémů, virtuální nástěnky a diskusní fóra jsou místem pro prezentaci vlastních názorů a výměnu poznatků;
- Nástroje
Snadno použitelný soubor nástrojů (tvořící tzv. e-learningovou platformu), jak pro tvorbu vzdělávacího obsahu, tak pro řízení vzdělávacího procesu, umožňuje učitelům i s malým IT vzděláním vytvářet vzdělávací materiály a hodnotit práci a výsledky svých studentů;
Samoučení
V e-learningu je kontakt mezi učitelem a studentem možný prostřednictvím internetu díky informačním a komunikačním technologiím a probíhá v synchronním režimu (reálný čas, současná online přítomnost studenta a učitele) nebo v asynchronním režimu (student si sám volí čas učení). V případě projektu INPACT je možný především asynchronní režim, kdy zájemce o dané téma může využívat výukový materiál o integrované ochraně rostlin jako reakci na změnu klimatu ve svém vlastním čase. Tento režim má následující výhody:
- flexibilita - umožňuje nepřetržitý přístup k učebním materiálům na CD, webových stránkách nebo serverech FTP odkudkoli, kdykoli, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu;
- individuální čas a tempo výuky přizpůsobené potřebám a schopnostem konkrétního studenta;
- možnost vlastní kontroly získaných výsledků;
- čas na přemýšlení o probírané látce, který je v typické vyučovací hodině poměrně krátký;
- snadná aktualizace a doplňování zdrojů znalostí;
Zdaleka nejlepším prostředníkem mezi žákem a učitelem je však speciální software, lidově nazývaný e-learningová platforma. Jedná se o kombinaci databáze znalostí obsahu, diskusního fóra nebo chatu, modulu pro testování získaných znalostí a dovedností a přihlašovacího mechanismu pro studujícího. Každý zájemce má po přihlášení přístup ke vzdělávacím modulům s obsahovými znalostmi a úkoly, které má plnit, prostřednictvím standardního webového prohlížeče.
Metody samostudia pro studenty
Vy sami jste kapitánem, lodí a plavidlem.
Při rozhodování o samostudiu se musíte rozhodnout sami:
- Co se chcete naučit;
- Kdy se naučíte;
- Jak budete kontrolovat svůj pokrok.
Tyto tři základní principy jsou pro vás výzvou. Pojďme si je projít podrobněji.
Co se chcete naučit?
Stanovte si konkrétní hlavní cíl a dílčí cíle. To je pro sebevzdělávání nesmírně důležité. Nejprve si stanovte hlavní cíl, např. "Chci se naučit anglicky", a poté jednotlivé dílčí cíle, které vás k němu přiblíží, např. "Naučím se 1000 slovíček". Při samostudiu je dobré rozdělit si dílčí cíle na ještě menší úkoly, které jsou dosažitelné v krátkém časovém horizontu, např. "Tento týden se naučím 100 názvů předmětů". Takto stanovené cíle zvyšují motivaci a ověřují získané znalosti a pokrok v učení.
Nevýhodou samoučení je otázka volby konkrétního hlavního cíle a dílčích cílů. Protože nejste učitel, jak máte sami posoudit, co bude skutečnou výzvou, které můžete dosáhnout, a co bude přehnanou ambicí, která vás přivede ke zhroucení?
Doba studia
Školní vyučování trvá 45 minut od 8.00 do 12.30 hodin, vysokoškolské vyučování trvá 90 minut každou středu od 8.00 do 20.00 hodin a tak dále. Takto předem stanovený rámec na jedné straně uvádí realitu do pořádku, ale na druhé straně mnoha lidem nevyhovuje striktně vymezený čas a délka vyučování. Věříme, že bude snazší získávat znalosti v časech, které jsou stanoveny flexibilně, na základě denních, průběžných plánů. Tento předpoklad naplní pouze samostudium. Pouze při této metodě máte možnost určit si, kdy budete studovat. Můžete si zvolit denní a týdenní dobu, která je pro vás nejefektivnější. Každý z nás má vnitřní hodiny, které nám říkají, v jakou dobu mysl nejrychleji vstřebává vědomosti, a díky domácímu učení toho můžeme využít.
Bohužel volba vlastního studijního času vyžaduje velkou sebekázeň, která většině z nás chybí! Přizpůsobit studijní čas svým osobním možnostem není vůbec snadné, a to hned z několika důvodů. V první řadě má většina lidí tendenci odkládat vše na později. Za druhé má každý kromě studia mnoho povinností v každodenním životě, takže studium musí často ustoupit práci, péči o děti nebo domácím pracím. Samostatné učení se tak stává velmi neefektivním.
Sebedisciplína a sebehodnocení
Samostatné učení nabízí studentům mnoho příležitostí, ale je také velmi náročné. Ti, kteří jsou při učení vysoce motivovaní a disciplinovaní, mohou s touto metodou dosáhnout určitého úspěchu, ale v naší společnosti jsou v menšině. Většina z nás se cítí mnohem lépe pod vedením učitele nebo lektora, který naše učení řídí. Na druhou stranu, samostatně řízené učení bude velmi dobře fungovat jako doplňková možnost podpory školního kurzu.
Metody e-learningu pro školitele
E-learning je od dob pandemie velmi populárním fenoménem a do výuky se zavádí stále častěji, přestože pandemie pomalu končí. Mnoho lidí z vědeckého a odborného světa se o metodách e-learningu přesvědčilo tak trochu z donucení a z nedostatku jiných možností vzdělávání, když byly uzavřeny všechny školy, univerzity a další instituce. Poté, co se seznámili s jeho metodami a možnostmi, se e-learning začal používat v mnohem větší míře než dříve.
E-learning lze zavést třemi různými způsoby, podívejme se tedy, jaké jsou formy e-learningu:
- Synchronní
- Asynchronní
- Smíšené/hybridní
Vyvstává otázka, která forma je nejlepší. Nejlepší neexistuje - způsob výuky je třeba přizpůsobit skupině a jejím potřebám a možnostem. Pro někoho budou efektivnější společná online setkání, kde budete látku probírat společně, zatímco jiná skupina bude preferovat individuální práci s látkou, každý ve svém čase. Jako pedagog tedy musíte rozpoznat, co bude mít pro danou skupinu největší smysl a co přinese nejlepší výsledky učení.
Synchronní učení
Při této formě dálkového studia probíhá výuka online na určité komunikační platformě a v určitém časovém rozmezí. Studenti se společně s pedagogem učí obsah kurzu na základě učebnice, materiálů a prezentací. V této formě má pedagog volnost při přípravě výuky, která je interaktivnější. Předávání znalostí totiž může probíhat různými způsoby s využitím materiálů. Existuje řada aktivizujících metod, jako je brainstorming, panelová diskuse, případová studie, dramatizace, simulační metoda, mozková mapa, didaktické hry, které studenta zapojí, díky čemuž si znalosti lépe osvojí. Je to forma, která se nejvíce podobá výuce ve třídě a umožňuje individuální i skupinovou práci, interakci mezi pedagogem a studenty, lepší hodnocení znalostí studentů a kontrolu jejich práce.
Bohužel má však také mnoho nevýhod, které ztěžují komunikaci a předávání znalostí. Technické potíže audiovizuálního vybavení, nedostatek internetového připojení, omezení přístupu, potíže s rozvrhem a různé další překážky mohou některým studentům bránit v účasti na synchronní výuce.
Asynchronní učení
Na druhou stranu forma asynchronní výuky využívající e-learningovou platformu jako základnu pro školení je mnohem flexibilnější a umožňuje individualizovanou výuku podle konkrétních potřeb a časových možností studentů. Účastník kurzu se může sám rozhodnout, v kolik hodin usedne ke studiu a v jakém časovém horizontu kurz dokončí. Každý účastník má přístup k materiálům na platformě 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a může k nim přistupovat, kdy je to pro něj vhodné, podle pokynů pedagoga. Pro podporu výuky může pedagog předem nahrát přednášky nebo školení s pokyny ke cvičením nebo vysvětleným teoretickým materiálem. Dále je možné v případě potřeby kontaktovat edukátora e-mailem nebo telefonicky. V této formě je však větší časová a metodická volnost. Účastník kurzu sám rozhoduje o tom, jaká forma výuky a jaká doba výuky je nejvhodnější, přičemž zůstává v neustálém kontaktu s pedagogem.
Nevýhodou asynchronní výuky je absence přímé interakce se zbytkem skupiny, absence pravidelného kontaktu s vyučujícím a nemožnost ověřit a sledovat pokrok v učení v průběhu kurzu, což ztěžuje individuální pomoc studentům. Vyžaduje také větší sebekázeň studentů, což může být pro mnohé z nich problém.
Smíšená výuka
Metoda kombinované výuky je vlastně kombinací výhod obou dříve popsaných forem výuky. Kombinuje jak přímý kontakt na komunikační platformě s pedagogem, tak samostudium. Studenti mají možnost hovořit s pedagogem v reálném čase a pracovat ve skupinách, vyměňovat si názory a poté mohou pracovat samostatně, přičemž si sami volí čas a místo dalších studijních sezení podle svých potřeb při práci na e-learningové platformě.
Je to velmi dobré řešení pro větší skupiny a pedagog se může věnovat potřebám obou typů žáků. Je také ekonomičtější jak pro pedagoga, tak pro školené osoby, protože snižuje náklady na cestovné nebo pronájem místnosti.
Blog a fórum
Online fóra jsou jedním z nejstarších způsobů komunikace na internetu, který je stále účinný a užitečný. Dávají uživatelům možnost vytvářet virtuální komunity, spojovat se s ostatními, chatovat, sdílet nápady a vzájemně se podporovat.
Taková fóra existují již od počátků internetu a jsou jedním z nejstarších typů online komunit. V době sociálních médií hrají diskusní fóra stále důležitou roli v online komunikaci, zejména v oblasti specializovaných a odborných témat, kde mohou účastníci najít postřehy, pokročilejší a podrobnější znalosti a znalé partnery.
Jaké jsou naopak výhody blogu? Blog především dokáže dokonale budovat důvěru a důvěryhodnost školení. Může být skvělým rozšířením obsahu dostupného na dané platformě. Umožňuje přidat k obsahu poskytovanému projektovým týmem "něco od sebe" na základě vlastních zkušeností.
Uživatelé jsou během školení mnohem jistější, když vědí, že mají co do činění s konkrétními lidmi. S lidským přístupem. S člověkem, který je představen jménem, má svou podobu a může vyjádřit svůj názor na konkrétní téma a s přesností potřebnou pro danou situaci. Blogy jsou skvělým místem pro budování důvěry. Autorské příspěvky pomáhají odhalit vaši osobnost a přesvědčit uživatele, že daná osoba je nějakým způsobem přímo před nimi.
Platforma INPACT
E-learningová platforma vychází z potřeb, které vyjádřily zúčastněné strany a naše cílová skupina v průzkumu potřeb v první fázi projektu INPACT. Většina cílové skupiny je digitálně gramotná, 73 % používá internet každý den, 18 % jej používá několikrát týdně. Nejvíce preferovanými nástroji jsou videa, informační listy a tištěné materiály. Konsorcium INPACT proto vytvořilo informační videa o ochraně proti škůdcům, infografiky a výukové moduly dostupné na platformě INPACT. Všichni zemědělci a odborníci mohou těžit z uživatelsky přívětivé a snadno dostupné platformy zahrnující všechna důležitá témata týkající se různých metod ochrany proti škůdcům.