RŮST A VÝVOJ

Životní fáze peckovin:

1. Fáze růstu:

Znamená prosperitu a růst vegetativních částí po výsadbě. Trvá, dokud rostlina nezačne plodit.

V tomto cyklu lze vytvořit korunu stromu, upravit klíčení a stimulovat růst kořenů.

2. Produktivní fáze:

- Na tomto stupni vedle vegetativního růstu převládá generativní produktivní charakter. Harmonii mezi růstem a tvorbou plodů pak můžeme označit jako proporcionální.

- Rovnováhu v produkci lze stabilně udržovat úpravou rušivých faktorů, jako jsou živiny, voda a zatížení pupeny.

3. Fáze poklesu produkce:

• Růst v menší míře
• Oslabení generativní produktivity
• Postupná etiolizace produktivních částí
• --Senescence
• Etiketa

Roční biologické cykly:

1. Fáze klidu:

Od podzimu do jara.

Nazývá se relativní dormance, jejíž fáze jsou následující: počáteční dormance, vrozená dormance a vynucená dormance. Stav vrozené dormance je u některých rostlin velmi důležitý z hlediska dalšího života samotné rostliny. Probuzení ze stavu dormance je vyvoláno teplotou afotoobdobím. Pokud jaro přichází pozdě, každý druh peckovin již povstal z vrozeného stavu dormance. Oteplení probíhá během jejich vynucené fáze dormance.

2. Vegetativní stadium:

od rašení poupat po opad listů

• prefoliace
• klíčení
• kvetoucí
• foliace
• vývoj plodů
• diferenciace pupenů
• dozrávání ovoce
• defoliace

Jeho důležité fenologické fáze:

Rozpuk pupenů: po období klidu je to první aktivní životní činnost, viditelný začátek vývojových procesů, který probíhá způsobem a tempem charakteristickým pro jednotlivé druhy a závisí na okolních vlivech.

Kvetení: poslední fáze celého vývoje generativních orgánů (pohlavní zralost), jejíž doba je druhově a geneticky zakódovaná, ale vlivem prostředí se značně liší. V procesu kvetení jsou určité fenofáze úzce spojeny s prahem tepla a množstvím tepla (trvalá hodnota).

Listování: je to fáze, kdy se objevují asimilační části (listy, klíčky). Během olistění tyto části nepřetržitě rostou jako intenzivní životní aktivita ovlivněná společným působením vnitřních a vnějších faktorů. Pokud je tvorba asimilačního povrchu ztížena (mráz, výrazný pokles hospodaření s vodou), je ztíženo i využití výživy a fotosyntéza. Rostlina se stává méně tolerantní.

Vývoj plodů: je to období, kdy po svázání plody nabývají na hmotnosti, objemu a průměru. Vzniká dělením a prodlužováním buněk.

Rozdílení poupat: jedná se o histologický proces, který probíhá od poloviny července do konce srpna. V rozmnožovacím kuželu poupat se zvyšuje aktivita buněčného dělení, což znamená postupnou přeměnu vegetativních částí v květní úbory. Při indukci tvorby květů hrají velmi důležitou roli sacharidy. Každý technologický postup produkce, který zvyšuje produkci sacharidů (např. zdravé olistění, mnoho hodin slunečního svitu), je pro kvetení příznivý.

Dozrávání ovoce: základem je sled biochemických změn. V důsledku toho se vyvíjejí druhově charakteristické, viditelné a měřitelné znaky, např. zbarvení, tvrdost dužiny, cukernatost, obsah sušiny, aromatické a chuťové látky. Existují některé faktory, které modifikují zrání, například vlastnosti místa produkce, některé prvky technologie produkce, množství plodiny a některé fyziologické faktory, jako je rychlost opadu plodů.

Defoliace: znamená postupný pokles životních procesů a biologického rytmu peckovin. Je to způsobeno změnami vnějšího prostředí a dědičnými vlastnostmi. Je to také příprava na období klidu.