PECKOVINY - BAKTERIE

Zdroj: Databáze EPPO

Výskyt a význam:
Korunová hniloba poškozuje především stromky ve školkách a mladé stromky a způsobuje značné hospodářské ztráty. Často napadá peckoviny, rozmnožovací materiál, vinnou révu, okrasné dřeviny a dvouděložné rostliny, jako jsou slunečnice, pelargonie a jiřiny. Rostliny s hálkami na kořenech nebo kořenovém krčku by měly být zničeny. Prodej rostlin s hálkami je zakázán! Patogen je výhradně půdní a napadá pouze přes rány. Choroba se obvykle rozvíjí během vegetačního období. V době vegetačního klidu je vývoj hálek přerušen, zatímco vegetativní procesy a příjem živin jej podporují. Bakterie se přenáší z odumřelých hálek do půdy, kde zůstává infekční po několik let. Hálky blokují transport vody a živin v kořenových cévních svazcích, což vede k těžkým poškozením.

Příznaky a další poruchy způsobující podobné příznaky:
Bakterie vytváří na kořenech a kořenovém krčku hálky. Je tyčinkovitá, 1-3 µm dlouhá a tvoří kolonie. Zpočátku se objevují malé bílé hálky velikosti hrášku, které se rychle vyvíjejí. Později se zvětšují, blednou, odumírají a rozpadají se, přičemž se postupně zbarvují do tmavě hnědé barvy. Napadené stromy usychají a odumírají. Vegetativní a generativní vývoj je zpomalen. Patogen dává přednost vlhkým půdám bohatým na živiny.

Zdroj: vlastní

Zdroj: vlastní

Životní cyklus:
Tyčinkovité bakterie žijí jednotlivě nebo tvoří krátké řetězce. A. tumefaciens neprodukuje spory. Buňka je obklopena hlenem. Infekčnost izolovaného kmene je velmi variabilní a lze ji vysledovat pouze v mladých hálkách. Patogen indukuje proliferaci buněk, která pak pokračuje sama. Nemocné buňky se od zdravých liší tím, že se množí neobvyklým způsobem.

Kontrola:
Kontrola hálek korunky není snadná. Protože obvykle infikuje rány, podpoří úspěšnou kontrolu jakákoli metoda, která sníží počet ran na kořenech a kořenovém krčku. Částečným řešením je dezinfekce půdy a rozmnožovacího materiálu před výsadbou. Na infekci neexistuje žádný lék, proto je nesmírně důležitá prevence. Rostliny z napadených oblastí by se neměly používat. Prodej stromů s hálkami je zakázán. Školky by měly provádět screening svých tyčkovin na přítomnost této choroby.

OHNIVÁ PLÍSEŇ MERUNĚK

Název patogenu: Bakteriální spála růžovitých / Erwinia amylovora

Výskyt a význam:
Ohnivka je způsobena bakterií Erwinia amylovora (Burill) Winslow et al. Napadá 129 druhů rostlin patřících do přibližně 33 rodů čeledi Rosaceae.

Tato choroba je zvláště významná v mladých sadech. Kůra výhonů a větví měkne a tmavne. Z prasklin a ran vylučuje bakteriální výpotek. Patogen proniká do listového pletiva ranami a přirozenými otvory, žilkami listů se dostává do řapíku a odtud do cévních svazků výhonů. Mladé špičky výhonů se ohýbají do háčku. Napadené květy hnědnou a černají. Z květu bakterie proniká do stonku a napadá vyvíjející se plody. Infekce plodů je častá, zejména po silných deštích a krupobití. Patogenní bakterie jsou přítomny i ve zdravě vypadajících rostlinných pletivech bezpříznakových květů, listů a plodů. Patogen přezimuje pod popraskanou kůrou infikovaných větví, větví a kmenů nebo v rakovinných ranách a začíná se tam množit na jaře před květem. Ohňovec se šíří pylem, hmyzem, deštěm, větrem, ptáky a lidskou činností.

Toto onemocnění se vyskytuje přibližně ve 40 zemích světa.

V Maďarsku byl zjištěn v roce 2019 u podnoží Mirabolan a u roubů naroubovaných na Mirabolanu. Choroba se typicky vyskytuje ve vlhkých a deštivých letech.

Kontrola:
Preventivní mechanická kontrola odstraňováním výhonků, které vykazují známky napadení. Každoroční postřik mědí v období vegetačního klidu (s ohledem na období, kdy jsou peckoviny citlivé na měď). Odstraňování napadených vrcholků výhonů, jakmile se objeví.

Hostitelská řada: třešeň, švestka, višeň, meruňka, broskev, mandle.

Výskyt a význam:
Běžná choroba peckovin, která škodí zejména třešním, višním a švestkám. Vyskytuje se ve většině Evropy, nejzávažnější případy jsou hlášeny z Anglie. Míra poškození květů a výhonů může dosahovat 20-60 %. Stejně závažné mohou být i ztráty na výnosech. V mladých sadech může dojít k částečnému nebo úplnému úhynu stromů, což může mít za následek vážné hospodářské škody.

Příznaky a další poruchy způsobující podobné příznaky:
Příznaky se nejčastěji objevují v okolí pupenů a na větvičkách. Napadené větvičky často neklíčí a mladé výhonky usychají.

Zdroj: Gábor Vétek

Životní cyklus:
Protože bakterie v polovině léta odumírají, mohou být izolovány pouze v zimě a na jaře. Pseudomonas mors-prunorum je tyčinkovitá bakterie o délce 2,5 µ a šířce 0,5 µ, která se pohybuje pomocí polárních bičíků. Rostliny infikuje přes rány, ale v podzimním období je schopna pronikat i přes listové jizvy a množit se v cévních svazcích. Na jaře se patogen přenáší z rakovinných buněk do mladých částí, kde přetrvává jako epifyt. Na podzim, před opadem listů, kdy je počasí vlhké a vzduch vlhký, se bakterie množí a infikuje rostlinu. Během zimy napadá pupeny a okolní tkáně a na jaře způsobuje jejich odumření.

Kontrola:
Správné naplánování prořezávání koncem jara může výrazně snížit riziko infekce. Je třeba zabránit zbytečnému poranění rostlin. Utěsnění ran na rostlinách podporuje rychlou tvorbu kalusu, a tím snižuje pravděpodobnost infekce. Opakovaný postřik chemickými přípravky obsahujícími měď při opadu listů a v době vegetačního klidu stromu rovněž snižuje riziko infekce. Počet bakterií množících se na povrchu listů lze touto metodou výrazně snížit.

BAKTERIÁLNÍ NÁKAZA

Příležitostný organismus: Pseudomonas syringae van H.

Hostitelská řada: meruňky, broskve, třešně, švestky, mandle, jablka, hrušky.

Bakterie vyvolává velmi rychlý proces onemocnění. Náhlá destrukce se v běžném jazyce nazývá apoplexie ("mrtvice"). V letních měsících bakterie žije na povrchu větví a listů, aniž by vyvolávala jakékoli příznaky, v deštivém podzimu se pak pomnoží a případnými ranami se dostane do kambia. Usychání na jaře je důsledkem infekce během zimy. Rozpadlé korní pletivo je nahrazeno rakovinnými ranami v otevřené nebo uzavřené formě. Kmen je nejcitlivější na bakteriální infekci, kterou může vyvolat rozštěpení kůry v důsledku mrazu. Nejcitlivější na apoplexii jsou 8-10leté stromy.

Příznaky:

Zdroj: Kujani