OKURKA - BAKTERIE

Rozsah hostitele:
Všechny kulturní druhy z čeledi Cucurbitaceae mohou být infikovány, ale okurka je pravděpodobně nejvíce zasažena. Nejedná se o nově přicházejícího škůdce, je však jednou z nejzávažnějších chorob okurek a způsobuje zemědělcům velké škody.

Výskyt a význam:
Za určitých podmínek se může jednat o poměrně závažné onemocnění, které se čas od času vyskytuje.

Příznaky a zaměnitelné nemoci:
Příznaky se objevují na listech v podobě hranatých skvrn ohraničených žilkami. Skvrny jsou zpočátku nasáklé vodou s možným výskytem mléčných kapek slizu a později nekrotizují. Nakonec se středy skvrn rozpadají a listy vypadají roztrhaně. Infekce na stoncích, řapících a plodech se vyvíjejí jako skvrny nasáklé vodou, později pokryté bílou krustou. Časně napadené plody mohou být později zprohýbané nebo deformované. Na napadených plodech se vyvíjí sekundární hniloba.
 Příležitostně mohou být rané příznaky na listech zaměněny s plísní puchýřnatou, ale v tomto případě jsou skvrny žluté, bez kapek slizu a nenasáklé vodou, na spodní straně skvrny se může objevit šedý až černý porost a později nekrotizované pletivo neodpadává.

Cyklus onemocnění:
Patogen přezimuje v rostlinných zbytcích až dva roky a přenáší se také semeny. Mechanické poškození je jediným místem jeho vstupu do rostliny. Bakterie se snadno šíří za teplého a vlhkého počasí větrem, deštěm a dotykem rostlin při pěstování, sklizni apod. Optimální teplota pro rozvoj choroby se pohybuje v rozmezí 24-28 °C. Naopak dva týdny suchého počasí infekci zastaví. Nadměrné dávky dusíku zvyšují náchylnost rostlin k infekci.

Kontrola:

Měl by být použit komplexní systém kontrolních opatření:

• plody, z nichž se získávají semena, by měly pocházet pouze ze zdravých porostů a měly by být důkladně fermentované;
• dezinfekce semen - 20 minut vodou o teplotě 50⁰ C obsahující různé kyselé organické chemikálie;
• střídání plodin, dvouleté střídání za jinými plodinami než tykvovitými a obdělávání půdy v suchém období sníží schopnost bakterie přežít a infikovat nadcházející plodiny tykvovitých;
• odolné odrůdy;
• omezit zavlažování a nadměrné hnojení dusíkem;
• ve skleníku udržujte relativní vlhkost mezi 80 a 90 %;
• pokud je to možné, používejte kapkovou závlahu místo postřikovačů, pokud zaléváte ručně, zalévejte u báze rostliny, kde se réva stýká s půdou;
• ořezávání napadených rostlin;
• nedotýkejte se rostlin, když jsou mokré (při přesazování, pěstování, prořezávání, sklizni);
• v případě výskytu bakteriální rakoviny na poli zaorat rostlinné zbytky do půdy, aby se urychlil jejich rozklad;
• použití měďnatých fungicidů je užitečné
• na konci sezóny v malých zahradách odstraňte a zničte napadené plody a révu.
• biologická kontrola na bázi bakteriofágů by mohla poskytnout udržitelný a přirozený alternativní přístup k boji proti bakteriálním patogenům (https://ami-journals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/1751-7915.13585).